Category
Recenze

Pantha du Prince: Black Noise

Čtvrtek, 11/02/2010 / Lucia Udvardyova
Category: Download / Hudba / Recenze
Pantha du Prince: Black Noise

Třetí deska německého producenta Pantha du Prince se opět pohybuje mezi tmou a světlem, mezi přirozeností a umělostí.

Svá předešlá alba vydal na hamburském labelu Dial, Black Noise ale vychází ve známém londýnském vydavatelství Rough Trade, které se spíš orientuje na kytarovou alternativu. To neznamená, že by Pantha du Prince najednou začal produkovat indie rock.

Ve skladbách využívá zvuky různých nástrojů včetně xylofonu nebo zvonkohry, které kombinuje s field recordings (terénní nahrávky) ze švýcarských Alp, výraznými basy, inteligentně naaranžovanými rytmy, sférickými vrstvami a vokály Panda Bear, což je vedlejší projekt Animal Collective. Pantha du Prince tak vytváří svou vlastní definici techna.

Stáhněte si track Splendour:

Pomáhají mu v tom i neslyšitelné frekvence - černý hluk (black noise), což je jev podle kterého byla tato deska pojmenována.Black Noise je teplá i studená zároveň, známá i neznámá, komplexně i jasně strukturována. Je to vlastně hudební paradox, který funguje.

share| print| comments (1) close
Trackback: Sperm is back! - electronicbeats blog
2/03/2010 12:05

[...] indie popoví písničkáři Why?, německý producent Pantha du Prince, jehož poslední album Black Noise vyšlo u kultovního labelu Rough [...]

write a comment

Bookmarks

Link

TAGS: , , , ,
More

Memory Tapes: Seek Magic

Úterý, 1/12/2009 / Lucia Udvardyova
Category: Hudba / Recenze
Memory Tapes: Seek Magic

Dayve Hawk aka Memory Tapes na sebe upozornil už začátkem tohoto roku, kdy debutoval popovým songem Bicycle.

Bohužel, právě tento chytlavý track se stal vzorem alba Seek Magic, kde se nachází sedm jemu podobných “kopií”. Seek Magic je příjemná věc, které ale chybí určitá struktura. Výborné tracky jako Graphics nebo introspektivní Run Out se nacházejí vedle melodických písní typu Green Knight.

Zajímavý je 22-minutový mix Treeship plný různých zvuků a inspirací produkcí kapel typu 808 State a New Order. To ale nic nemění na faktu, že na albu je až přemíra věcí, které znějí jako Britpop osmdesátých let. Je zřejmé, že Hawk má v hlavě plno nápadů, musí si je jen pořádně ujasnit. Zvláštní retro atmosféra se asi bude líbit studentům v Hawkově domovině USA, ale na druhé straně Atlantiku tato deska působí trochu zastarale a nezáživně.

share| print| comments (0) close
write a comment

Bookmarks

Link

TAGS:
More

Luke Vibert - We Hear You

Čtvrtek, 15/10/2009 / Lucia Udvardyova
Category: Hudba / Recenze
Luke Vibert - We Hear You

Luke: slyšíme tě. Nahlas a dobře. A zní to skvěle.

Nový release s názvem We Hear You od britského experimentátora Lukea Viberta, který vychází na jeho téměř domovském labelu Planet Mu, je těžké někam zařadit. Tato deska se inspiruje všude a nikde, a konečný výsledek přece zní jako něco, co mohl udělat pouze Luke Vibert.  Parádní deska.

text: Gareth Owen

share| print| comments (0) close
write a comment

Bookmarks

Link

TAGS: ,
More

Joakim: Milky Ways

Čtvrtek, 24/09/2009 / Lucia Udvardyova
Category: Hudba / Recenze
Joakim: Milky Ways

Francouzský producent Joakim vydává své třetí album a ocitá se na křižovatce.

Od dob, kdy vydal své skvělé album Fantomes se pohrával s myšlenkou dělat hudbu, která bude z jedné části popem a z druhé jeho opakem.

Mezi jeho hudební vlivy v minulosti například patřily IDM, house rock nebo Italo, což vlastně platí i pro mnoho dalších producentů. Co ale odlišuje Joakima je jeho schopnost vytvářet unikátní popové aranžmá z celkem obyčejných částí. A tady přichází zmiňovaná křižovatka: zatímco předtím byl Joakim nováčkem na scéně, nyní to už neplatí. Postupně se jeho oblíbený podivný pop stal zaužívanou praktikou mnoha nových kapel. Podivné a neobvyklé je sice stále ještě v kurzu, ze skladby s jasným vlivem Italo diska dnes už ale nikdo nepadne do kolen.

Naštěstí je LP Milky Ways zajímavější než Joakimova předešlá alba, najdete tu i jeho zvláštní estetiku a chytlavé melodie. Od Back To The Wilderness přes vocoder disco na Ad me až po melancholickou Fly Like An Apple, která připomíná starou dobrou pop music. Jedinou vadou na kráse je Love & Romance & A Special Person. Celkově je produkce na tomto albu na jedničku.

text: Gareth Owen

share| print| comments (3) close
V !
24/09/2009 12:21

tim house rock se nejspis mysli space rock, hm ? d^_~b

Lucia Udvardyova
24/09/2009 13:21

“house rock” zni lip, ne?:)

V !
25/09/2009 14:47

space disco rock…SPLENDOR!

write a comment

Bookmarks

Link

TAGS: , ,
More

Snuff Crew (Gigolo)

Středa, 16/09/2009 / Lucia Udvardyova
Category: Hudba / Recenze
Snuff Crew (Gigolo)

Snuff Crew jsou nováčky na taneční scéně.

V oblibě mají syntetizátor Roland 707 a tmavé upocené kluby. Znějí podobně jako třeba Kikumoto Allstars nebo Traxx.

Snuff Crew je prvním eponymním albem tohoto projektu. Deska se mi celkem líbíla, tedy až po track číslo 7. Pak jsem se bohužel začal nudit. Ne proto, že by produkovali špatnou muziku - opak je pravdou. Možná je to způsobeno nynějším trendem producentů vytvářet taneční alba, nebo má být tato deska určena hlavně pro CD DJe? Myslím, že tyto tracky by obstály lépe, kdyby se je Snuff Crew rozhodli vydat na formátu 12″ a ne jako LP. Mimochodem, jméno projektu se mi také moc nepozdává.

text: Gareth Owen

share| print| comments (0) close
write a comment

Bookmarks

Link

TAGS: , , ,
More

Amanda Blank: I Love You

Čtvrtek, 20/08/2009 / Lucia Udvardyova
Category: Hudba / Recenze
Amanda Blank: I Love You

Zpěvačka Amanda Blank je jedním z nejnovějších objevů na “hipster-rap” scéně.

Právě vydala své debutové album I Love You. Její největší devízou je jasný a energický hlas, který dominuje na skladbách jako “Lemme Get Some” nebo “Shame On Me”.

Jedinou výtkou k této desce by mohl být fakt, že na ní není víc ze samotné Amandy - na albu spolupracovala s celou řadou producentů. Přítomnost hostů jako Lykke Li a Spank Rock, jež zní jako z roku 2006, je v konečném důsledku spíš kontraproduktivní. Navíc, její track “A Love Song” až podezřele připomíná hit “I Need Love” od LL Cool J. Navzdory tomu Amanda Blank určitě stojí za vaši pozornost.

share| print| comments (1) close
Trackback: Free tracky na dnešek - electronicbeats blog
6/11/2009 10:27

[...] Amanda Blank si nebere žadné servítky a o sexu rapuje bez jakéhokoliv studu. O jejím debutu jsme psali i na tomhle blogu. [...]

write a comment

Bookmarks

Link

TAGS: , ,
More

Clark: Totems Flare

Středa, 15/07/2009 / Lucia Udvardyova
Category: Hudba / Recenze
Clark: Totems Flare

Kdybychom dali dohromady všechny články napsané o umělcích vydávajících pod hlavičkou Warp, zejména ty, které spadají do kategorie “inovativní elektronika” jako Aphex Twin, Mark Pritchard nebo Clark, pravděpodobně bychom pokryly délku Velké čínské zdi.

Ani se nechce věřit, že Chrisu Clarkovi, který u Warp records vydává už více než deset let, není ani třicet. Jeho nejnovější počin Totems Flare můžeme považovat za poslední kapitolu trilogie, od které se bude dle Clarkových vlastních slov příští album odklánět.

Totems Flare navazuje na předchozí zvukové experimenty a vlivy, které se objevily na deskách Body Riddle a Turning Dragon. Clark tu balancuje mezi jemnými a ostřejšími zvuky a komplexními aranžemi. Z tracků jako „Future Daniel“ nebo „Rainbow Voodoo“ sálá klidná melancholie. Totems Flare zní jako deska od producenta, který přesně ví, jaké emoce chce svou hudbou u svých posluchačů vyvolat.

Bude zajímavé sledovat, s čím přijde tento mladý talent příště. Kdyby to bylo aspoň způlky tak dobré jak Totems Flare, mohli bychom být spokojeni.

share| print| comments (0) close
write a comment

Bookmarks

Link

TAGS: , , , ,
More

Nathan Fake: Hard Islands

Pondělí, 29/06/2009 / Lucia Udvardyova
Category: Hudba / Recenze
Nathan Fake: Hard Islands

Od debutového alba Drowning in a Sea of Love padaly na britského producenta Nathana Fakea samé chvály. Po dvou letech odmlky se nyní vrací s druhým albem Hard Islands, na kterém prezentuje tvrdší a více undergroundový sound v porovnání se svou předchozí, do ambientu laděnou produkcí.

Na nové desce už Fake není tím introvertem s klukovskou tváří. Samotný výsledek je poněkud rozpačitý. Tracky jako „Castle Rising“ nebo „Narrier“ jsou levnými imitacemi Aphexa Twina nebo Mr. Projectile. Hard Islands není vysloveně špatné album, Nathan Fake má ale určitě na víc.

share| print| comments (1) close
jirina
6/10/2009 12:03

Osobne mi nepripadaji ty tracky jako levne imitace Aphexe.To jakoze kdyz nekdo sahne do zanrovych vod nekoho jineho,tak je
hned povazovany za imitatora? kolik by bylo teda imitatoru v tech-housu, technu apod.? To album je opravdu dobre a kazda skladba
tam ma sve misto. Ukazte mi jineho autora pohybujicim se rekneme v technu, ktery minimalne za posledni rok vydal lepsi album?
kazdy se placa v absolutne jalove rytmice a obehranych postupech a povazuje se za ikonu elektronicke hudby.Nathan Fake je svezi
zavan v klubove tanecni hudbe.

write a comment

Bookmarks

Link

TAGS:
More